Jičín - Ještě několik měsíců mohou podle místopředsedy Senátu Jiřího Lišky trvat povolební vyjednávání o sestavení nové vlády. Nic na tom nemusí změnit ani volba předsedy poslanecké sněmovny.

"Sociální demokraté se budou chtít o sestavení vlády v každém případě pokusit. Domnívám se, že nejrozumnějším řešením je znovu rozdat karty: to znamená zkrátit současné volební období a uspořádat nové volby," říká Jiří Liška. Ve veřejném životě se pohybuje už déle než šestnáct let. V minulosti zasedal ve federálním shromáždění, dvě volební období strávil v pozici starosty Jičína a v Senátu působí hned od jeho vzniku.

Více než dva měsíce po volbách byl zvolen předseda poslanecké sněmovny, sociální demokrat Miloslav Vlček. Vláda ale zatím ustavena není. Jaký očekáváte další vývoj?

Alespoň se uskutečnil nějaký krok dopředu. Otázkou samozřejmě zůstává, jak dopadne hlasování o důvěře vládě. Osobně si myslím, že sociální demokraté budou chtít rovněž dostat šanci sestavovat kabinet. Vláda, s kterou v prvním kole přijde Mirek Topolánek, důvěru určitě nedostane.

Takže nás ještě čeká trnitá cesta...

Trnitá cesta k nějakému stabilnímu prostředí nás určitě čeká. Podle mého názoru by z hlediska dalšího vývoje bylo nejrozumnější, pokud by volební období bylo zkráceno a volby se uskutečnily v mimořádném termínu.

Zatím to tedy na ukončení patového stavu nevypadá...

Zdá se, že ne. Sociální demokracie udělá vše pro to, aby mohla sestavit vlastní vládu.

Kdy si myslíte, že by se Česká republika mohla dočkat stabilní politické reprezentace?

Pokud by dostala podporu vláda Mirka Topolánka, mohlo by to být do měsíce. V případě, že Topolánek neuspěje, může to trvat tři, čtyři měsíce, a nakonec stejně můžeme dojít k předčasným volbám, které by se mohly uskutečnit zhruba za půl roku.

Senát se v minulých dnech o změnu systému, který by na podobné patové situace pamatoval, pokusil. V čem by spočívala podstata této změny?

Jde o změnu ústavy, která by ve svém důsledku umožnila daleko snadnější rozpuštění sněmovny, než je tomu dnes. V současnosti je postup velmi komplikovaný, málokdo mu vůbec rozumí. Senátní návrh je přitom velmi jednoduchý. V případě, že vláda podá demisi a dojde k politické shodě, prezident se dotáže poslanecké sněmovny, zda se chce rozpustit. Pokud bude pro ukončení volebního období většinově hlasovat, prezident sněmovnu rozpustí a vypíše nové volby. Je to jedna z cest, která v současné ústavě není. Nejde ale o žádnou novinku, protože Senát pracuje na různých změnách ústavy již delší dobu. Ne všechna její ustanovení odpovídají realitě. Prakticky se stejným návrhem jsme přišli už před pěti lety, tehdy ho ale poslanecká sněmovna odmítla.

A jaký očekáváte osud tohoto senátního návrhu tentokrát?

Senát jej již podruhé schválil, a pokud s ním bude souhlasit i poslanecká sněmovna, tak by ústava mohla být o tuto možnost rozšířena.

Může vůbec Senát do současného povolebního uspořádání zasáhnout?

Z ústavy Senát žádné pravomoce, které by mohly zasahovat do dění v poslanecké sněmovně, nemá. Pravdou je, že důvěru vládě vyslovuje poslanecká sněmovna, z tohoto pohledu žádný ústavní způsob, jak ovlivnit běh událostí, nemáme.

Již dva roky patříte jako místopředseda Senátu k nejvyšším ústavním činitelům v České republice. Jakou vidíte jeho roli z pohledu těch několika volebních období. Stále jste přesvědčen o smysluplnosti Senátu?

Otázka smysluplnosti Senátu se otevírá takřka pravidelně před každými volbami. Senát již podle mého několikrát přesvědčil o tom, že hraje významnou roli v našem ústavním systému, a to nejen jako takzvaný strážce zákonnosti a ústavnosti. V praxi několikrát dokázal, že při schvalování návrhů zákonů zabránil různým nešťastným krokům. Řadou vlastních iniciativ přispěl i ke zlepšení právního řádu v České republice.

Nicméně senátní volby zatím byly vždy ve znamení velmi nízké volební účasti. Myslíte si, že právě současná situace může přivést k nadcházejícím volbám více lidí?

Myslím si, že to nebude mít žádný velký vliv. Na názory voličů spíše může mít dopad aktuální politická situace.

Kolik se letos v senátních volbách obměňuje křesel?

Jako vždy jedna třetina, ve volbách tedy budou občané volit sedmadvacet nových senátorů.

V Senátu jste byl jedním z navrhovatelů vzniku takzvaného Ústavu paměti národa. K čemu by měl sloužit a kdy by mohl zahájit činnost?

Zákon, kterým se zřizuje Ústav paměti národa, byl Senátem schválen, nyní ho čeká klasická cesta přijetí ve vládě, v poslanecké sněmovně a u prezidenta. Je tam ještě mnoho úskalí, jde o instituci, která byla zřízena i v okolních postkomunistických zemích. Jeho hlavním úkolem je správa archivu státní bezpečnosti, rozkrývání minulosti a její stálé připomínání i dalším generacím.

Má šanci projít při současném politickém složením?

Osobně si myslím, že ano. Těžko se totiž budou hledat argumenty, proč by to tak nemělo být.

Objevily se ale i varovné hlasy, aby se při změně nepoztrácela část archivů...

Jde o naprosto zbytečné obavy, protože nedojde ke stěhování archivních materiálů, pouze se změní hlavička. Dnes s těmito archivními materiály pracuje několik set lidí, kteří by změnili pouze zaměstnavatele. Archivy, které dnes spravuje ministerstvo vnitra, by zůstaly na stejném místě, pouze by se staly daleko otevřenější.

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu by tedy skončil?

Úřad by neskončil, byla by převedena hlavně jeho dokumentační část, vyšetřovací část by pod ním zůstala.

V jiných zemích tedy už takové ústavy fungují?

Pokud vynecháme Německo, obdobná instituce pracuje například v Polsku a na Slovensku a něco podobného nyní chystají i Maďaři.

Pokud by u nás ústav nevznikl, došlo by k opačnému trendu, tedy že by se postupně na dobu totality zapomínalo?

Na naši minulost se bohužel postupně zapomíná, a to bez ohledu na to, zda ústav je, nebo není. Ústav paměti národa by kromě jiného měl vyvíjet vzdělávací a publikační činnost. Mělo by jít o instituci s důrazem na aktivity v oblasti vzdělávání a osvěty.

Zůstáváte nadále v kontaktu s Jičínem, jste členem zastupitelstva, jehož mandát pomalu končí. Co by podle vás mělo být prioritou radnice v příštích čtyřech letech?

Zájmem města by měl zůstat komplexní rozvoj ve všech jeho oblastech. Nemyslím, že bychom měli mít jednu silnou prioritu na úkor jiných věcí. V posledních patnácti letech se Jičín rozvíjel ve všech oblastech poměrně úspěšně a v tom by vedení radnice mělo pokračovat.

Starostou Jičína jste byl osm let, vzpomenete si vůbec ještě na toto období?

Na tuto práci si vzpomínám velmi často. V Senátu nebo dolní komoře parlamentu nejsou důsledky jednotlivých hlasování na první pohled tak konkrétní a většinou jsou i časově vzdáleny. Ve městě jsou výsledky rozhodování v mnoha případech vidět velmi brzy, zkrátka jsou hmatatelnější. (ft, jn)

Senátor Jiří Liška. FOTO: jn