Skalní města v Českém ráji rabují hledači pokladů

28. 09. 2006 Zprávy « zpět

Český ráj ('.9.) - Sběratelé archeologických nálezů, amatérští prospektoři i organizované skupiny hledačů pokladů s detektory kovu plení v posledních dnech skalní města v Českém ráji. Ochránci přírody se nebývale silné vlně rabování kulturního dědictví snáží bránit větším počtem hlídek, a to i v nočních hodinách.

\"V poslední době je to skutečně vážný problém. Rostoucí zájem o cenná území nepochybně souvisí hlavně s tím, že se do povědomí dostaly tipy na archeologické výlety v celém Českém ráji. Bohužel je mezi námi řada lidí, která těchto informací zneužívá,\" líčí situaci vedoucí turnovské Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj Lenka Šoltysová.

Terčem rabování se stávají především pravěká a raně středověká hradiště, jeskyně či skalní převisy, kde po sobě hledači pokladů zanechávají spoušť. \"V minulosti se podobné případy vyskytovaly maximálně v Příhrazských skalách, tentokrát se rozšířily i do dalších míst, včetně Prachovských skal nebo Branžeže. Bohužel se to netýká jen amatérů, ale máme podezření i na nejméně jednu organizovanou a profesionálně vybavenou skupinu,\" dodává.

Podle Petra Jenče z archeologického pracoviště českolipského muzea má na nečekané vlně rabování svůj díl jednak stále větší stupeň poznání o archeologii a letos ve větší míře publikované články a mapy s doporučenými trasami, a zároveň také rostoucí obliba používání detektorů kovů.

Zatímco na počátku devadesátých let se lidé vybavení těmito přístroji počítaly na desítky, v současnosti jich prý po České republice chodí pět až osm tisíc.

\"Někdy se jedná o hledání drobných cenností, jindy doslova o plenění archeologických lokalit. V současné době tu máme obě skupiny, jak amatéry, kteří si chtějí domů odnést nějaký pravěký střep, tak i lidi, kteří se specializují na vykrádání lokalit a snaží se získat něco kovového, například bronzové předměty za účelem obchodu na černém trhu u nás i v zahraničí,\" popisuje Jenč.

Hledači pokladů vybavení lopatkami, detektory a síty způsobují značné škody nejen na archeologických nalezištích, ale i na přírodě.

\"Týká se to i paleontologie a vůbec veškeré živé a neživé přírody. Řada lokalit nese obrovské množství informací o charakteru přírody, o podobě a vývoji krajiny, a to minimálně od sklonku doby ledové až po dnešek. A pak stačí jeden neodborný zásah do terénu a dojde k vytržení předmětů z kontextu, ať už jde o fragmenty zvířecích kostí nebo třeba schránky fosilních měkkýšů,\" varuje odborník. Dodává, že řada poškozených oblastí je zároveň také domovem chráněných druhů rostlin a živočichů, které nelegální výkopy ohrožují. (jn)