Jičín - Dvě léta putoval známý cestovatel Leoš Šimánek s manželkou a dětmi unikátní koňskou stezkou Pacific Crest Trail. O svých zážitcích z cesty dlouhé 4250 kilometrů, která protíná Spojené státy napříč divočinou od hranic s Mexikem až po Kanadu, bude vyprávět během nové diashow Americkým Západem, kterou představí ve čtvrtek 4. listopadu v jičínském kulturním domě.

"Cestu přes Pacific Crest Trail jsem s manželkou a dětmi absolvoval už před pár lety, ale teprve letos se mi podařilo dokončit a vydat obrazovou knížku, kterou jsem nazval Americkým Západem - Pěšky a na koních od Mexika do Kanady. A protože mi zůstala ještě spousta dalšího materiálu, rozhodl jsem z něho sestavit nové diashow," říká dobrodruh a spisovatel Leoš Šimánek, který většinu života tráví na cestách a necestách v různých končinách světa. Procestoval například divočinu Kanady, Aljašku a další polární země, Sibiř či tropické oblasti Tichomoří.

Jeho nová diashow, jak sám rodák z východočeské Chocně říká, by měla být ve srovnání se všemi předešlými nejlepší. "Místo sedmi projektorů jsem jich tentokrát použil devět a snímky promítám na velkoplošné panoramatické plátno," upozorňuje na technické vylepšení posledního projektu, s nímž tento měsíc zahájil turné po celé České republice.

Výjimečnost Šimánkova dobrodružného putování po koňské stezce, poprvé otevřené v roce 1968, spočívá v tom, že ho celé absolvoval se svými nejbližšími - s manželkou Janou, jedenáctiletým synem Jakubem a v druhé části i s dcerou Veronikou, která uprostřed divočiny oslavila třetí narozeniny. "Tím jsme byli v historii stezky první rodina, která ji i s dětmi v celé délce zvládla," píše Šimánek v úvodu své nové knihy a v jejím závěru také dodává: "Miluji hory, divočinu, dobrodružství. A zažít to společně s manželkou a dětmi je pro mne absolutní štěstí!"

Unikátní stezka Pacific Crest Trail prochází většinou civilizací nedotčenou krajinou Severní Ameriky přes tři státy: Kalifornii, Oregon a Washington. Vede po hřebenech hor Sierra Nevada, přes Kaskádové pohoří, dále pokračuje v sedlech Severními Kaskádami až k hranicím Kanady. "První rok jsme byli na cestě tři a půl měsíce a v tom následujícím čtyři a půl měsíce. Většinu cesty jsme šli po svých a teprve v druhém roce se svezli na koních. Většinou jsme procházeli oblastí národních parků a do civilizovaného světa vstupovali jen okrajově," líčí zkušený cestovatel, jehož rodina prý byla z cesty nadšena. Nevadilo jim, že se občas museli živit třeba chytáním ryb, lovem drobné zvěře a sběrem hub a lesních plodů.

Na své pouti přitom potkávali i divokou a nebezpečnou zvěř, například medvědy a pumy. Na stránkách knihy Šimánek mimo jiné vzpomíná i na nečekané a až příliš těsné setkání s tarantulí v jižní Kalifornii. Jedovatého pavouka totiž vyklepal jedno ráno z boty, když chtěl vysypat kamínek, který ho večer den před tím tlačil v pohorkách.

Většinu času Šimánkovi procházeli krajinou, kde dlouhé dny nepotkali jediného člověka, během osmiměsíční túry ale měli možnost se setkat i s lidmi žijícími v divočině, kteří prý byli neobvykle přátelští a pohostinní.

Osmapadesátiletý Leoš Šimánek žije střídavě v Německu, ve svém srubu v Kanadě a v posledních několika letech také v Čechách. Od roku 1975 vydal řadu cestopisných publikací. (jn)