Jičínsko - Pomáhají postiženým dětem při zapojení do běžného života, věnují se jim v předškolním zařízení nebo během školní docházky. Bez pomoci takzvaných osobních asistentů by dívky a chlapci upoutaní na vozík často neměli šanci vyrůstat mezi zdravými vrstevníky. Teď je však práce asistentů ohrožena - chybí na ně peníze.

\"Pevně věřím, že se katastrofický scénář nenaplní, do konce roku projekt osobní asistence udržíme,\" ujišťuje vedoucí krajského odboru sociálních věcí Martin Scháněl. Současně ale připouští, že na platy asistentů postižených dětí se peníze rok do roku shání čím dál hůř. Kraj dokonce žádá obce o finanční dar.

Obavy rodičů se však zatím rozptýlit nepodařilo. Bez osobních asistentů by například děti s kombinovanými vadami mohly být připraveny o možnost navštěvovat běžné školy. \"Doufám, že nenastane návrat do doby, kdy tělesně a mentálně postižení byli ve společnosti více či méně izolováni,\" obává se například Jindra Singerová ze Železnice, která se stará o dva nevidomé chlapce.

\"Situace je opravdu svízelná, systém financování se řeší už několik let, ale zatím bez výsledku,\" potvrzuje Jitka Králová, koordinátorka centra denních služeb, které pod hlavičkou jičínského sdružení Apropo působí na základní škole v Soudné. Sdružení přitom poskytuje služby 40 postiženým dětem z Jičína a širokého okolí. \"Od začátku září bude naše centrum navštěvovat 12 těžce postižených dětí, většinou s kombinovaným postižením. Z toho je například devět vozíčkářů a jeden autista,\" upřesňuje Králová.

Služby osobní asistence v Hradeckém kraji letos stojí nejméně třináct milionů korun, což je asi o pět milionů víc než dosud. Peníze jdou na více než stovku asistentů. Většinu z nich zaměstnává Centrum pro zdravotně postižené v Hradci Králové, které funguje pod patronátem kraje.

\"Dva miliony dává ze svého magistrát v Hradci Králové, který si platí všechny asistenty pro děti z Hradce. Na několik asistentů přispívají i další obce. Většinu nákladů ale hradí kraj, který do konce roku doplatí zhruba dva miliony, a chybějící milion bychom rádi vybrali od měst,\" líčí Scháněl.

Na některých radnicích však taková žádost vzbudila spíše údiv. \"Obdrželi jsme dopis podepsaný hejtmanem, kde nás žádá o finanční dar. Je to překvapující, když nás požádal o pár desítek tisíc, ale na druhou stranu má kraj dost peněz na stavbu sídla za miliardu. Peníze bychom uvolnili, ale raději je dáme přímo naší školce a základní škole, kde asistenti působí,\" reaguje například starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr. Žádost dorazila i do Nové Paky, kde minulý týden radní schválili příspěvek čtyřicet tisíc pro čtyři postižené děti.

Podle slov Martina Scháněla obce k příspěvku nikdo nenutí. Jde prý pouze o projev dobré vůle. \"Když nepřispějí, budeme muset hledat další zdroje. Už teď jsme ale sáhli do fondu reprodukce, takže už bereme peníze na provoz organizací. Neradi bychom ale kvůli tomu omezili jiné sociální služby,\" podotýká.

Složitější rovnici o více neznámých připomíná diskuze nad tím, jak bude vypadat systém osobní asistence v roce 2007. Za jakých podmínek bude fungovat, si netroufá nikdo s určitostí říct.

\"Hledáme nový model, zatím řešíme otázku, jestli má význam dál zajišťovat asistenci na školách centrálně z jednoho místa, tedy z Hradce. Třeba z Jičína máme informaci, že nezisková organizace Apropo by mohla tuto roli převzít. Pokud se najdou i další sdružení na jiných místech, dotační příspěvek jim rádi poskytneme,\" prohlásil Scháněl.

Situaci ovlivňuje i nový zákon o sociálních službách, podle kterého budou od příštího roku místo domovů důchodců nebo jiných ústavů dostávat peníze přímo senioři a další sociálně potřební, tedy i domácnosti s postiženými dětmi. Už nyní ale existují pochybnosti, zda si z devítitisícového příspěvku měsíčně budou moci rodiče dovolit platit osobní asistenty. A také panují obavy, jak s dotací někteří lidé naloží. (jn)