Privatizace bytů vyvolala zbytečný rozruch, říká starosta Puš

07. 01. 2005 Zprávy foto: 1 « zpět

Jičín - Rovnoměrný rozvoj města ve všech jeho oblastech. Taková je vize jičínského starosty Martina Puše. Radnice podle něj má představu, jakým směrem by se měl Jičín v následujících letech rozvíjet. „Měli bychom ale myslet na období s výrazně delším časovým přesahem. K tomu by měl napomoci strategický plán, který se dokončí letos a který bude základním nástrojem pro řízení města. Naším zájmem musí být vyvážený rozvoj města, aby byly uspokojeny všechny oblasti. Nemůžeme nechat bez povšimnutí ani jeho okrajové části a satelitní obce,“ míní starosta.

Vloni jste uvedl, že k největším problémům patří neschopnost státu garantovat městům a obcím dlouhodobé a stabilní příjmy. Poukazoval jste rovněž na stálý růst počtu úředníků. Myslíte si to stále?

Jde o stále stejný problém, situace se rozhodně nelepší. Naopak se dá říct, že se zhoršuje. O počtu úředníků v zemi si jistě udělá vlastní obrázek každý soudný člověk sám. Kde růst byrokracie skončí, těžko říct. Možná že nakonec na jednoho pracujícího občana bude jeden člověk s razítkem. Nic se nezměnilo, ani pokud jde o stabilní příjmy pro obce, kritika přitvrdila i v oblasti rozdělování dotací. Jde zkrátka o neutěšený stav, který se nelíbí nikomu. Bohužel s tím ale nikdo nechce nic dělat.

Jičínské radnici se daří omezovat růst počtu úředníků?

Jejich stav se zvýšil o pár lidí, kteří by se dali spočítat na prstech jedné ruky. K tomuto navýšení jsme byli nuceni hlavně změnami v legislativě. Typickým příkladem je nový pracovník na živnostenském úřadě, který má na starosti zemědělce. Na druhou stranu je však nutné říct, že celá řada projektů, které radnice v současnosti připravuje, si vynutila přijmout jednoho pracovníka v majetkovém oddělení. Nárůst je tedy z naší strany opravdu zanedbatelný.

Město si dalo velké cíle, jejichž uskutečnění přijde na stovky milionů korun. K těm největším například patří zastřešení zimního stadionu, modernizace plovárny Kníže a rekonstrukce zámecké zahrady. Jak to s těmito akcemi vypadá a kde na ně radnice vezme peníze?

Dotaci na zastřešení zimního stadionu jsme nedostali, ale nevzdáváme se. O této dotaci se rozhodovalo těsně před Vánocemi. Nyní je naším úkolem analyzovat důvody, proč jsme neuspěli, a učinit kroky, aby naše žádost byla úspěšná pokud možno v dalším kole, které bude na jaře.

Je tedy reálné, aby zastřešení bylo zahájeno ještě letos?

Nechci opravdu předjímat, pokusíme se samozřejmě peníze získat i z jiných zdrojů. Jsem přesvědčen o tom, že je pouze otázkou času, kdy se nám podaří peníze sehnat.

A další větší akce, které město plánuje?

Pokud jde o modernizaci plovárny, máme studii, která je velice zdařilá. V současnosti probíhá zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí. I tato akce ve všech svých etapách přesáhne sto milionů korun, bez moderního venkovního koupání se město nemůže dále optimálně rozvíjet. Velmi zajímavě se jeví právě i rekonstrukce zámecké zahrady, která by měla být připravena rovněž letos do té fáze, abychom mohli začít shánět finanční prostředky. I v tomto případě jsem rád, že po mnoha letech budeme před realizací této jistě potřebné akce, která zkrášlí centrum Jičína.

Kde na to město vezme peníze? I když se mu podaří získat dotace, bude muset nemalé prostředky vydat ze svého.

Budeme zkoušet všechny možnosti financování. Použití městských prostředků bude až na posledním místě, i když je na tom město finančně dobře a není problém, abychom čerpali úvěr. Osobně jsem však pouze pro smysluplný úvěr na investice, které se takzvaně neprojídají a které jsou pro budoucnost Jičína a které se vrátí například zvýšeným zájmem turistů nebo zkvalitněním života občanů. Prioritně ale musíme shánět peníze mimo rozpočet města.

A co slibované dotace z prostředků Evropské unie?

K penězům z Evropské unie musím říct, že asi není vše v pořádku. Řada starostů je velmi rozladěna z toho, že nám byly slibovány stovky milionů ze všech možných programů. Jak se ukazuje, o dotace v prvním kole požádali takřka všichni, a peněz z unie není tolik, kolik se předpokládalo. Optimizmus byl tedy spíše zbytečně přehnaný. Obce mají navíc v projektech uloženou spoustu peněz, protože jejich zpracování není levnou záležitostí. Proto se ani nedivím, že řada starostů neví, jak dál.

Velké diskuze ve městě byly vyvolány připravovanou privatizací bytového fondu. Jak jste v této oblasti daleko?

Privatizace bytového fondu zatím vyvolala spíše zbytečný rozruch. Jsme stále v přípravné fázi, nejprve ještě musí dojít k setkání zastupitelů, kde bychom si měli navzájem vyjasnit stanoviska. Měli bychom zhodnotit všechna pro a proti. Hlavně ale chci zdůraznit, že privatizace bytového fondu by měla být jednoznačně ve prospěch občanů.

V čem bude hlavní prospěch spočívat?

Za rozumné peníze si občané budou moci koupit vlastní bydlení, které bude mít několikanásobně větší hodnotu. Na druhou stranu ho budou muset spravovat, nebudou se ale muset například zabývat tím, zda bude deregulace nájemného.

Kdy si myslíte, že padne definitivní rozhodnutí?

Myslím si, že bychom měli toto rozhodnutí učinit během prvního pololetí letošního roku.

Letos by měla ve městě začít působit Valdštejnská univerzita. Zatím v provizorních prostorách na zámku, do jezuitské koleje se má přesunout až později. Kdy bude její provoz odstartován?

První dva obory pro zhruba osmdesát studentů by měly být otevřeny koncem září. Jde o první krok, kterým chceme dokázat, že celý projekt myslíme vážně. V tomto případě mě však trošku mrzí, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových k přesunu institucí přistupuje velice vlažně až laxně, neřeší ho podle našich představ a stále není jasné, kdy k přestěhování dojde. Vypadá to, že budeme muset do této záležitosti aktivněji vstoupit, aby projekt nakonec nebyl zbytečně zkomplikován.

Kdy by mělo dojít k přemístění ze zámku do koleje?

V letošním roce bychom měli pokračovat přípravnými projektovými pracemi. Jde například o restaurátorský, statický a geologický průzkum, na což jsme vyčlenili milion korun. Vlastní projektování za zhruba pět milionů má proběhnout v následujících dvou letech. Rovněž na toto pokračování se budeme snažit získat spolufinancování. Teprve poté bychom měli být schopni zažádat o prostředky z Evropské unie.

Jak podle vás eurouniverzita ovlivní život ve městě?

Jestliže se nám podaří projekt zrealizovat do úplného konce, tak jsem přesvědčen, že se z Jičína stane úplně jiné město. Budeme městem s velkým množstvím vzdělaných lidí, studentů, své uplatnění však nalezne i obslužný personál. Městu by eurouniverzita jistě přinesla obrovskou možnost dalšího rozvoje.

Kromě jezuitské koleje zejí prázdnotou i bývalá kasárna v lipách. Částečně jsou sice využívána Technickými službami, ty se ale mají přestěhovat do Textilní ulice. Prázdný je od minulého roku i objekt Všeobecné zdravotní pojišťovny na autobusovém nádraží, která si vybudovala nové sídlo v blízkosti Tylova náměstí. Připravuje radnice nějaký projekt, aby tyto objekty dostaly nějaké využití a dále pouze nechátraly?

Pokud jde o budovu VZP, tak vývoj zatím spíše sledujeme. Objekt není majetkem města a těžko se nám do toho zasahuje. S kasárnami je však situace jiná. Zatím je v majetku města pouze jejich část, v dohledné době by nám měl objekt připadnout jako celek. Poté bude možné celý prostor řešit komplexně. V tomto kontextu bych však chtěl říct, že řešíme několik akcí najednou. Ať už jde o prostor autobusového nádraží, nebo o lokalitu po Technických službách Na Tobolce. Zkrátka vše nejde dělat najednou, a proto jsme si stanovili určité priority. Je pravdou, že v lokalitě bývalých kasáren není město příliš aktivní, ale věřím, že v dohledné době budeme řešit i tento problém.

Velké investice stále plynou i do průmyslové zóny. Rýsuje se příchod nějakého zajímavého investora?

V tuto chvíli není nic jistého, nicméně zhruba poslední tři měsíce před koncem roku jsme evidovali větší zájem různých investorů. Stále trvá to, že pozemky nebudeme nabízet zadarmo nebo za symbolickou korunu, protože svoji hodnotu mají. Osobně věřím, že v dohledné době je prodáme za cenu, kterou jsme si stanovili, tedy za zhruba 350 korun za metr.

K posledním rozhodnutím města patří změna územního plánu tak, aby na Novém Městě mohl vyrůst hypermarket Kaufland. Do konce letošního roku má vzniknout Tesco, hovoří se o Hypernově. Nebojíte se, že bude takříkajíc přemarketováno?

Myslím si, že tato otázka není určena pro mě, ale spíše pro investory. Zda bude „přemarketováno“ a jestli se majitelům obchodních center vrátí jejich vynaložené prostředky, je spíše jejich problém. Proto bych celou tuto záležitost rozdělil na dvě části, a to na prostory, kde bezprostřední výstavbu hypermarketů nemůžeme ovlivnit, a na lokalitu, o které rozhodnout můžeme. Pokud jde o Tesco a areál AGS, zde jde o soukromé pozemky, kde výstavbě opravdu nejsme schopni zabránit. Jiná situace je na Novém Městě, kde je dnes zahradnictví. Nabídka Kauflandu je však tak zajímavá a velkorysá, že je naší povinností o ní minimálně uvažovat.

Zastupitelé na svém posledním jednání rozhodli, že v těchto jednáních pokračovat máme.

Zásadní změnou dosavadní podoby by mělo projít i autobusové nádraží. Namísto něho by zde měly podle architektů vyrůst bytové domy. Vy osobně považujete tyto plány za reálné?

Na tyto plány se musíme dívat z dlouhodobého horizontu. Architektonicko-urbanistická soutěž rozhodně splnila očekávání, výsledků bychom se měli držet a podniknout další kroky, které by předložené studie konkretizovaly. Vůbec si však netroufám odhadnout, v jakém časovém horizontu a konečném rozsahu by mohly být případné změny na autobusovém nádraží realizovány. Spíše očekávám, že půjde o záležitost několika příštích let a že celá podoba tohoto prostoru by mohla být dokončena například za patnáct let.

Zmínil jste se o prioritách, které chce současné vedení města v průběhu čtyřletého volebního období uskutečnit. Jak se vám zatím daří tyto plány naplňovat?

Z původního seznamu dnes již můžeme odškrtnout celou řadu věcí. Závěrem loňského roku se spustil kamerový systém, výrazně se zlepšil i stav chodníků a komunikací. Nezapomněli jsme ani na satelitní obce, kompletní infrastrukturu budou mít Popovice, podobně na tom jsou Robousy. Do Soudné byl na základě požadavku tamního osadního výboru vybudován nový chodník.

Můžete být přece jen konkrétnější?

Těch akcí je mnoho, za zásadní rozhodně považuji vytvoření desítek stavebních parcel pro rodinné domky v Allanových sadech a pokračující výstavbu bytů na Novém Městě Sever. Pokud jde o stavební parcely, myslím si, že žádné podobné město se do tak náročného projektu ještě nepustilo a většinou jsou tyto akce zadávány odborným firmám. Dále byla například vybudována cyklostezka s chodníkem na Popovice, dokončena Denisova a Fügnerova ulice, Dlouhá a ulice Smiřických, kde byl vybudován rovněž vjezd do zámku spolu s novými toaletami. V loňském roce byla spuštěna první etapa rekonstrukce Lidického náměstí, která bude pokračovat i letos. Ve městě vznikly dva nové kruhové objezdy, v oblasti cestovního ruchu k velkým přínosům patří otevření Rumcajsovy světničky. Dále se pracuje i na zlepšení sportovních zařízení, byl zateplen sportovní areál, zpřístupněna venkovní plocha aquacentra, za několik milionů bylo postaveno i nové hřiště u gymnázia.

A pokud jde o priority letošního roku?

Naše priority zůstávají stále stejné. Chceme pokračovat v rozdělané práci a občanům zkvalitnit podmínky pro život ve všech směrech s důrazem na možnost širší nabídky volnočasových aktivit. Kromě akcí, které budou takzvaně vidět, budeme rovněž připravovat mnoho projektů, bez kterých se do budoucna neobejdeme, ale na jejichž realizaci si budeme muset ještě chvíli počkat. Vše najednou se opravdu nedá zvládnout. (ft)

"Zda bude v Jičíně přemarketováno a jestli se majitelům obchodních center vrátí jejich vynaložené prostředky, je spíše problémem investorů, a ne města," tvrdí jičínský starosta Martin Puš. FOTO: jn

foto