Bělohrad zámek nevyužije, zřejmě ho nabídne zájemcům. Ve hře jsou i Anenské slatinné lázně
07. 09. 2007 Zprávy « zpět
Lázně Bělohrad - Lázeňské město definitivně opustilo myšlenku na přestavbu zámku na kulturní a vzdělávací centrum, když k poslednímu srpnu ukončilo spolupráci s firmou Dabona, která měla pro tento účel vypracovat žádost o dotaci z evropských fondů. Pro historický areál, který Bělohrad získal po letech soudních sporů s potomky původních vlastníků, tak bude dál hledat nové využití.
\"Spolupráci s firmou Dabona z Rychnova nad Kněžnou ohledně zámku jsme k 31. srpnu ukončili. Na zastupitelstvu jsme se zároveň dohodli, že zámek nebudeme prezentovat v žádné nabídce ani nebudeme vypisovat nějakou veřejnou soutěž, ale o možnosti využití zámku budeme jednat přímo s Anenskými slatinnými lázněmi, případně s jinou firmou,\" sdělil starosta Pavel Šubr.
Město si tak památkově chráněný areál nadále ponechá, výhledově se ale nebrání možnosti jeho dlouhodobého pronájmu a za určitých podmínek ani případnému prodeji.
\"Snažíme se zvolit opatrný postup, protože existují obavy, aby zámek například nekoupil někdo jen z důvodu spekulace. Případného kupce nebo dlouhodobého nájemce bychom si chtěli nejprve důkladně prověřit, aby se nestalo, že za objekt zaplatí veškeré peníze, a nezbude mu pak na opravy a následné rozjetí nějakého projektu,\" vysvětluje starosta.
Také proto považuje město místní lázně za vhodného partnera. Ty však letos zahájily výstavbu nového léčebného a ubytovacího pavilonu u rybníka Pardoubek, a není tedy zatím jasné, zda by takovou nabídku přijaly.
Pro budoucí využití mohou být zásadní i výsledky stavebněhistorického průzkumu, jehož kompletní závěry má už město k dispozici. Podrobný průzkum potvrdil, že zámek na začátku 18. století prošel jen částečnou přestavbou a rekonstrukcí. \"V té době se vlastně přistavěla jen kaple a udělal nový vchod, vše ostatní zůstalo až na drobné úpravy zachované v původní podobě. Zámek, jehož základní část pochází z období kolem roku 1543, má tedy poměrně velkou historickou a uměleckou hodnotu,\" podotýká starosta Pavel Šubr.
Připouští, že pro město samotné by bylo těžké najít vhodné využití tohoto objektu, zvlášť když očekávané více než stomilionové náklady na rekonstrukci si nemůže dovolit financovat převážně z vlastního rozpočtu. V případě projektu většinově hrazeného Evropskou unií panovala zase obava, že následný provoz zvažovaného kulturního a vzdělávacího centra bude příliš nákladný a ztrátový.
Do budoucna jako nejvhodnější formu využití zámku by radnice uvítala otevření reprezentativního ubytovacího zařízení hotelového typu. (jn)