Jičínsko - Majitelé letitých škodovek nebo jiných vozů cizích značek, kteří přemýšlejí o koupi nového auta, by si do kasičky měli raději střádat více peněz. Pokud nestihli staré auto z registru trvale odhlásit do května loňského roku a dnes se ho chtějí legálně zbavit, musí ho předat k likvidaci na povoleném autovrakovišti. Jedině tam obdrží doklad, bez kterého už není možné vozidlo z evidence vyřadit.

„Kdo požádá o odhlášení auta z evidence, musí doložit potvrzení o likvidaci,“ konstatuje vedoucí odboru dopravy na jičínské radnici Martin Duczynski. Takový doklad přitom mohou vydávat pouze autovrakoviště s příslušným oprávněním. Na okrese je dnes podle jičínského odboru životního prostředí jediné, a to v Popovicích.

Úřad v Jičíně týdně zaznamená kolem deseti žádostí o trvalé vyřazení vozidla z provozu. „Jde o průměrný počet za několik posledních měsíců,“ poznamenal Duczynski.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Karolíny Šůlové zákon říká, že kdo se rozhodne odevzdat na vrakoviště auto, které bylo uvedeno na trh po 1. červenci 2002, nestojí ho to ani korunu. Za vozidla staršího data se v některých případech platí, cenu ale zákon neurčuje. Provozovatel sběrného zařízení musí bezúplatně převzít takové autovraky, které „obsahují nutné části vozidla, zejména hnací a převodové agregáty, karoserii, homologovaný katalyzátor, nárazníky a neobsahují části neschválené výrobcem“, odkazuje dále mluvčí na pasáže ze zákona. Z něho také vyplývá, že od ledna 2007 by mělo být možné se bezplatně zbavit starého vozidla bez ohledu na rok výroby.

Radomír Končický, který provozuje autovrakoviště v Popovicích u Jičína, vyjadřuje obavy, zda u této živnosti zůstane i v budoucnu. Nejen že tato činnost zatím není ekonomicky tak zajímavá, jak se v Česku dříve všeobecně očekávalo, ale výhledově může být situace ještě složitější. Zatím si prý neumí představit, jak bude systém fungovat od roku 2007, kdy by měl od lidí začít odebírat v podstatě všechny vraky zdarma. Do systému by měli penězi přispívat přímo výrobci aut prostřednictvím státu, to ale na ministerstvu životního prostředí a ve Škodě Auto na dotaz NN do uzávěrky nikdo neobjasnil.

„Poplatek ve výši dvou tisíc korun si dnes účtujeme za likvidaci opravdu hodně opotřebovaných aut, což jsou například staré škodovky. I nám samozřejmě vznikají náklady spojené s dalším zpracováním vytříděného materiálu, jako jsou skla, plasty nebo nebezpečné druhy odpadů. Nemalé peníze stálo zabezpečení provozu. Musel se upravit, aby byl v souladu se stavebním zákonem a ochranou životního prostředí,“ vysvětluje Končický.

V Česku tak sice existují pravidla pro ekologicky šetrnou likvidaci aut, praxe ale ukazuje, že celý systém trpí řadou nedostatků a zatím příliš nefunguje. Na tom se vedle podnikatelů a ekologů shodují i úředníci. Varují, že kvůli vysokému stáří vozového parku bude problém s vraky v Česku narůstat.

„Vrakoviště kontrolujeme, ale hodně jejich provozovatelů se brání tím, že mají stará auta na svém pozemku a vraky to nejsou. Nemají k likvidaci živnost. Nemůžeme je potom pokutovat,“ citoval například loni v červenci deník MF Dnes Luďka Schreibera z českobudějovické inspekce životního prostředí. Duczynski také připouští, že ne všichni držitelé, kteří žádají o odhlášení auta z registru, jsou schopni splnit požadované náležitosti. V evidenci figurují i vozy, které už řadu let fyzicky vůbec neexistují. V minulosti řada z nich třeba skončila rozebrána na náhradní díly, někteří majitelé dnes ale například tvrdí, že jim auto zmizelo. Jednou z motivací, která nutí vlastníky vůz řádně odhlásit, je platba povinného ručení. I to lze ale obejít, stačí dočasně uložit poznávací značku do takzvaného depozitu.

Miroslav Krejzlík z Krajského úřadu v Hradci Králové nepopírá, že i přes hrozbu vysokých sankcí stále existuje řada hřbitovů aut, která zamořují své okolí, ale situace se prý lepší. „Rozhodně by se už nemělo stávat, aby si například někdo oplotil zemědělský pozemek a na něm začal pokoutně podnikat.“

Na území kraje získalo povolení ke sběru autovraků zatím 19 firem. „Osm z nich má oprávnění je odebírat včetně provozních náplní, tedy i s ojeli či brzdovými kapalinami. Ty další mohou přijímat jen takzvaný ostatní odpad, což je v podstatě skelet vozu bez nebezpečných složek,“ říká pracovník hradeckého hejtmanství Milan Leden a dodává, že v současné době probíhá správní řízení s pěti dalšími zájemci.

Jak sám Končický říká, zklamán byl přístupem úřadů, veřejná správa podle něj problematiku likvidace autovraků podcenila. „Rok nám trvala příprava, abychom získali povolení. Dlouho nám ho ale nebyl nikdo schopen podepsat, úřady si stále vymýšlely nové věci a naši žádost si přehazovaly jak horký brambor. Zákon přitom existoval už několik let, což byla myslím dost dlouhá doba, aby se nastavila pravidla,“ líčí Končický. Do Popovic se podle něj přiváží k likvidaci v průměru čtyři vyřazované vozy týdně a o každém z nich se musí vést přesná evidence. „Kdykoliv musíme být například schopni doložit čísla karosérií,“ dodává. (jn)