Jičínsko - Z kalné a často páchnoucí stoky se má Cidlina v blízké době proměnit v řeku s přijatelnou kvalitou vody. Přesně to si vodohospodáři slibují od nákladného projektu Čistá Cidlina, díky kterému na několika místech Jičínska vyrostou nové čistírny odpadních vod a kanalizační sítě.

Ekologické stavby přijdou na 25 milionů euro, tedy asi na 660 milionů korun. Novým Novinám to potvrdil ředitel Vodohospodářské a obchodní společnosti Václav Matula.

\"Akce Čistá Cidlina bude zahájena v letošním roce a její celková hodnota dosáhne téměř pětadvaceti milionů euro. Veškeré stavební práce bychom chtěli dokončit nejpozději v závěru příštího roku,\" řekl Matula.

Jak dále uvedl, zakázku, která v přepočtu vychází na 660 milionů korun, získala firma Geosan Group, která vyhrála veřejnou soutěž. Jde tak o nejdražší stavební investici v historii jičínských vodáren a zároveň o jeden z největších projektů v oblasti ochrany životního prostředí v Hradeckém kraji vůbec.

Evropská unie zaplatí necelou polovinu nákladů, většinu však budou hradit vodárny z vlastních zdrojů a úvěru.

Stavby nových čističek a modernizace stávajících zařízení budou probíhat v Jičíně, Lázních Bělohradě, Libáni, Miletíně, Pecce a v Ostroměři. A to na všech místech souběžně.

Hlavní význam projektu vidí vodohospodáři v ozdravění Cidliny a jejich přítoků. \"Přínos očekáváme hlavně v tom, že dojde k zlepšení kvality vody v Cidlině, která je dnes nejšpinavějším tokem v Královéhradeckém kraji,\" míní Matula a dodává, že s tím souvisí i zpřísněné podmínky pro vypouštění odpadních vod podle evropských norem.

Díky projektu se zároveň zvýší příležitosti obcí k jejich dalšímu rozvoji, kterému dnes často brání právě chybějící infrastruktura.

\"Na akci Čistá Cidlina máme z evropských fondů potvrzenu dotaci 11,1 milionu euro a zbytek budeme muset pokrýt z vlastních zdrojů a půjčkami. Po dobu výstavby budeme čerpat překlenovací úvěr, který se pak překlopí na investiční. Z dosavadních předpokladů vychází, že úvěr dosáhne asi třinácti milionů euro, které budeme splácet přibližně dvacet let,\" upřesnil Matula.

Firma sice může čerpat peníze také ze Státního fondu životního prostředí, ale jen do výše pěti procent uznatelných nákladů. To je asi 0,8 milionu euro. Dosud nepadlo rozhodnutí ani o spoluúčasti obcí.

\"I když jsme s tím původně nepočítali, dnes je situace jiná a s ohledem na změny v projektu a vyšší náklady jednáme se starosty, aby se obce podílely alespoň na veřejné části kanalizačních přípojek. Konkrétní dohoda ale zatím není, s výjimkou města Lázně Bělohrad, které přispělo lidem na přípojky už v první etapě výstavby kanalizace,\" vysvětluje ředitel vodohospodářské společnosti. (jn)