Miletín - Kuriózní spor zaměstnává miletínskou radnici, která se marně snaží přimět úřady, aby zajistily čištění koryta vedle silničních mostů, přes které vede hlavní tah na Krkonoše. Zanesené koryto přidělává vrásky i majitelům sousedních nemovitostí, kteří se obávají následků případných povodní, které poblíž soutoku říčky Bystřice a potoka Bystrý bývají poměrně častým jevem.

"Kvůli zanesenému korytu pod mosty v ulici 10. května jsme oslovili už všechny zainteresované instituce. Jenže žádná z nich ho nechce čistit, protože nikdo nechce přiznat, že je vlastníkem vodních staveb, které jsou příčinou problému," stěžuje si starosta Miroslav Nosek.

Spor se táhne od konce devadesátých let, kdy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vybudovalo v ulici 10. května dva nové mosty, které nahradily tři původní. Zároveň se částečně změnil i charakter toku, jehož koryto se od té doby průběžně zanáší pískem, bahnem nebo kusy naplaveného dřeva v blízkosti mostní konstrukce.

Podle starosty se tak vytváří nebezpečná přírodní hráz. Paradoxní přitom je, že smyslem úprav koryta bylo ochránit okolní zástavbu před velkou vodou. Zřejmě nevhodné technické řešení má však opačný výsledek, v kritizovaných místech se hromadí splaveniny, které mohou v době častých dešťů nebo jarní oblevy způsobit zvednutí hladiny.

"Potíž je v tom, že ať správce vodních toků, což je Zemědělská vodohospodářská správa, tak i majitel mostů, to znamená krajská správa a údržba silnic, a také Ředitelství silnic a dálnic, které přeložení koryta a stavby mostů financovalo, se k problémové investici nehlásí," líčí starosta. Ten se prý marně pokoušel situaci řešit na ministerstvech, hradeckém hejtmanství i na Úřadu vlády.

Ředitelství silnic a dálnic tvrdí, že mosty předalo správě a údržbě silnic a upravené koryto vodohospodářům. Jenže Zemědělská vodohospodářská správa, která má na starosti potok Bystrý, zodpovědnost za kontroverzní úsek odmítá, protože není jeho vlastníkem.

"Ze zákona máme různé povinnosti a k nim patří i běžná údržba, kterou však provádíme jen do úrovně přirozeného koryta vodních toků. To znamená, že se netýká úprav, které v korytě vybudovali vlastníci jiných staveb," vysvětluje Jan Sutner, šéf jičínského pracoviště Zemědělské vodohospodářské správy. "Ostatně podobných staveb, třeba různých zdí nebo zdymadel, máme na našich tocích spoustu, a není v našich silách, abychom za jejich vlastníky zajišťovali veškerou údržbu."

Kauzu se nepodařilo rozplést ani poté, co město vzneslo podnět na vodoprávní úřad v Hořicích. Ten sice zahájil dokonce i správní řízení o uložení pokuty, avšak výsledné rozhodnutí, podle kterého zůstal "černý Petr" v rukou ŘSD, krajský úřad v odvolání smetl ze stolu.

Helena Vacková z oddělení vodního hospodářství na hořické radnici je však nadále přesvědčena, že na rozdíl od mostů navazující stavební úpravy v korytě toku předány nebyly. "Nepodařilo se nám dohledat dokumenty, které by potvrdily, že je Ředitelství silnic a dálnic po kolaudaci předalo správci toku. O vodních dílech není v protokolech ani slovo. Z toho jsem také vycházela, když jsem Ředitelství silnic a dálnic nařídila, aby se postaralo o čištění koryta," konstatuje Vacková.

Silničáři se však odvolali a kraj případ vrátil k novému projednání s tím, že hořický úřad má dál hledat vlastníka. "To je ale nemožné, protože archivy jsme už prohledali, a nic jiného v nich nenajedeme," dodává Vacková.

Jednou z posledních variant řešení prý může být i takzvaná určovací žaloba, otázkou ovšem je, zda ji soud přijme.

Starosta zatím neví, jak bude město postupovat dál. Jako předseda povodňové komise může v kritické situaci nařídit, aby město koryto vyčistilo a vynaložené náklady pak vymáhalo na vlastníkovi. "Bohužel ale není jasné, na kom bychom měli náklady nebo náhradu škody uplatňovat. A pokud bychom koryto pravidelně čistili za peníze města, těžko to pak obhájíme při auditu hospodaření, protože nejde o náš majetek," posteskl si Nosek. (jn)