Lázně Bělohrad - Válečného pilota Jiřího Sehnala ('-1983), který za okupace sloužil u britské RAF a u československého letectva na východní frontě, bude od května připomínat pamětní deska na budově spořitelny. Lázeňské město tak po několika letech uctí památku dalšího z hrdinů protifašistického odboje. Před osmi lety se stejné pocty dostalo i letci Bohumilu Liškovi z 311. bombardovací perutě.

"Už před několika lety jsme se v zastupitelstvu shodli, že bychom se měli postarat o trvalejší vzpomínku na významné rodáky a osobnosti našeho města. Měli bychom tu zanechat nějaký odkaz i pro budoucí generace, protože třeba právě vrstevníků Jiřího Sehnala rychle ubývá a za nějaký čas už nebude nikoho, kdo by ho znal," říká starosta Pavel Šubr.

Od roku 2000 tak radní v Bělohradě odhalili pamětní desku Bohumilu Liškovi ('-1969) k jeho nedožitým 95. narozeninám, krátce na to si stejným způsobem u příležitosti 55. výročí úmrtí připomněli skladatele Karla Moora ('-1945) a pár let poté se v Horní Nové Vsi uskutečnilo odhalení desky se jménem jednoho z předních českých astronomů Emila Buchara ('-1979), který je ve světě uznáván jako průkopník družicové geodézie a na svém kontě má například objev planetky Tynka mezi Marsem a Jupiterem.

"Další pozoruhodnou osobností, kterou chceme více připomenout, je držitel desítek československých i spojeneckých vyznamenání a řádů Jiří Sehnal. V Bělohradě byl docela známý už před válkou, kdy hrával v té době ve městě velmi populární tenis. Patřil totiž k nejlepším," nahlíží do Sehnalova životopisu Pavel Šubr.

Program slavnosti, na kterou radnice zve i ministryni obrany Vlastu Parkanovou, se uskuteční v sobotu 3. května, kdy bude ve 14 hodin odhalena pamětní deska na budově spořitelny a vzápětí v zámecké oranžerii zahájena výstava Válečný letec Jiří Sehnal.

Ten sice pochází ze Sendražic u Kolína, ale mládí a pak také další část života prožil v lázeňském městě, kde jeho otec, bývalý legionář František Sehnal, působil jako řídící učitel. Budoucí účastník druhoválečných bojů na západní i východní frontě absolvoval Učitelský ústav v Jičíně a krátce poté školu pro důstojníky letectva v záloze, na kterou se v polovině třicátých let dobrovolně přihlásil.

Začátek války zastihl četaře Jiřího Sehnala v Polsku, kde byl při sestřelu dvoumístného cvičného letadla vážně zraněn. Do Anglie se pak dostal přes Sovětský svaz, Francii a Palestinu. Ve službách RAF sloužil tři roky jako zpravodajský důstojník u 310. stíhací perutě. V roce 1944 se pak přihlásil do nově vznikající čs. letecké jednotky v SSSR. Domů z války se vracel ze Slovenska, kde se účastnil národního povstání.

Plukovník Jiří Sehnal, kterému komunisté po válce znemožnili sloužit v armádě a vykonávat například učitelské povolání, zemřel před pětadvaceti lety 13. června 1983. (jn)