Jičín - I pouhý keramický střep, drobný kus opracovaného kamene nebo kosterní pozůstatky mohou přinést významné svědectví o životě našich předků. Důkazem může být právě probíhající výstava, která mapuje nejnovější archeologické nálezy na Jičínsku z let 2006 a 2007. Od minulého týdne je k vidění ve výstavní chodbě jičínského muzea.

Expozici pro dokreslení doplňují i starší artefakty ze sbírkového fondu, z nichž některé nebyly veřejnosti dosud nikdy představeny. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout více než šest set exponátů, které pocházejí z různých epoch - od mladšího paleolitu, kdy se v kraji začali usídlovat první lidé, přes neolit, období kultur doby bronzové a železné až po novověk, přibližně do doby třicetileté války.

"Výstava představuje jen průřez toho, co se v předešlých dvou letech podařilo nalézt, těžko bychom mohli představit vše, co se sebere. Do sbírky se pak zařazuje jen materiál, který má určitou výpovědní hodnotu," říká archeoložka regionálního muzea Eva Ulrychová.

Mezi nejvzácnější exponáty, i když na první pohled zdánlivě bezvýznamné, patří drobné kamenné nástroje z doby mladšího paleolitu. Místem jejich nálezu bylo staveniště čerpací stanice pohonných hmot, budované u jižního obchvatu Jičína.

"Je s podivem, že jeden z těchto kusů, na jehož povrchu je kůra, a nic se z něho nedá vyrobit, sem byl vůbec donesen," hodnotí se zaujetím exponát autorka výstavy. Pro badatele jsou totiž oba nálezy staré tisíce let cenné tím, že jde o import z poměrně vzdálených oblastí, což podporuje názor, že už v období mladšího paleolitu probíhaly cílené výpravy lidí za surovinou a že se s ní obchodovalo formou směny. I takové nálezy tak pomáhají bořit představu o tom, že by lidé té doby žili pouze v oddělených a od okolního světa navzájem zcela izolovaných skupinách.

Výstavu zhruba z poloviny tvoří právě nálezy dokládající dávné osídlení. "Těmto prostorům říkám sídelní areály. Jde o lokality, kde byla tekoucí voda, sprašové hlíny a kde byl od severozápadu převýšený terén a kde se lidé opakovaně usídlovali," upřesňuje Ulrychová.

Velkou roli však hrály například i klimatické a přírodní podmínky, třeba ve střední době bronzové nebylo podle Ulrychové Jičínsko osídleno vůbec. "Z té doby nemáme doslova ani střep, alespoň se zatím nepodařilo nalézt žádný doklad. Zdejší krajina prostě neměla podmínky vhodné pro sídlení a po dobu asi čtyř set let byla zřejmě pouze průchozí. A takových období bylo v minulosti víc."

K vystaveným exponátům z mladší doby patří například kosterní pozůstatky pocházející z okolí kostela sv. Ignáce v Jičíně, kde jezuité při stavbě koleje narušili někdejší pohřebiště a kosti pak uložili do společné šachty u vstupu do kostela. Dále tu jsou například nádherně vypálené a pečlivě zdobené nádoby staré přes tisíc let nebo fragmenty starého vodovodu v Jičíně.

Nejen že výstava vypovídá o způsobu osídlení zdejší krajiny, ale také dokládá mimořádnou zručnost předešlých generací, která je patrná prakticky u všech nálezů, ať už jde o drobné nástroje pravěkých lidí, ozdobné předměty, keramiku, či kované výrobky.

Nálezy zbytků hmotné kultury z nejstarších dob jsou při chybějících písemných pramenech mnohdy jediným zdrojem poznání o počátcích lidského rodu, a také proto podle archeoložky může docházet k nenahraditelným ztrátám, pokud investoři včas neoznámí stavbu a neumožní provést v zemi průzkum.

"I s tím se tu bohužel potýkáme. Někteří stavebníci buď záměrně, nebo z neznalosti opomenou u nás nahlásit stavbu a tím znemožní archeologický průzkum. Vím, že není snadné obíhat úřady a obstarávat si povolení, ale ani to nikoho neomlouvá. Bohužel lidé dnes zákony nedodržují, naopak můžeme sledovat všeobecný úpadek právního vědomí," posteskla si Ulrychová.

Archeologická expozice, jejíž součástí je i průvodní textová část, která návštěvníkům pomáhá se lépe orientovat mezi exponáty, bude přístupná do 4. května. (jn)