Jičín - Nejen řemeslo, ale také vzdělání má zlaté dno. I tak by se dalo parafrázovat známé úsloví při pohledu na čísla, která dokumentují aktuální vývoj nezaměstnanosti, a na srovnávací přehledy výdělků v různých profesích.

Jak vypadá situace na trhu práce v regionu a co můžeme očekávat v nejbližší době, o tom hovořily NN s ředitelem jičínského úřadu práce Jiřím Radou, který do funkce nastoupil před pár měsíci, kdy vystřídal dlouholetou ředitelku Zuzanu Liškovou.

Jak byste ze svého pohledu hodnotil současnou míru nezaměstnanosti na Jičínsku?

Určitě pozitivně. V dubnu jsme se poprvé po deseti letech dostali pod hranici pěti procent, přitom ještě před několika roky dosahovala průměrná míra nezaměstnanosti na okrese zhruba devíti procent.

Čím si vysvětlujete tento pokles?

Hlavně příznivým vývojem ekonomiky země, což se projevilo zvýšenou poptávkou zaměstnavatelů po pracovní síle. Firmám ve většině odvětví se daří, takže se snaží zvyšovat výrobu. Situaci na trhu práce se samozřejmě snažíme pomáhat i aktivní politikou zaměstnanosti. Letos by tato podpora měla být ještě výraznější, protože na aktivní politiku zaměstnanosti jsme dostali navíc už tři miliony korun z Evropské unie a v průběhu roku očekáváme další finanční prostředky. Snažíme se tak vytvořit co nejvíce nových pracovních míst, tyto prostředky zatím směrujeme hlavně na veřejně prospěšné práce. Aby se zájem měst a obcí jako zaměstnavatelů o tato místa ještě zvýšil, přispíváme na každé vytvořené pracovní místo měsíční částkou 10.800 korun, která vychází z minimální mzdy včetně odvodů na pojistné. A zájem obcí o nezaměstnané se skutečně zvyšuje, i když se jedná především o sezónní práce.

Celkový výkon tuzemského hospodářství roste poměrně rychlým tempem, ale na druhou stranu začínají mnozí výrobci negativně pociťovat důsledky sílící koruny, což znamená nižší tržby a oslabení konkurenceschopnosti. Vzhledem k tomu, že Česko je exportně orientovanou zemí, neobáváte se dalšího vývoje a opětovného přílivu nezaměstnaných do vaší evidence?

Jistá rizika z hlediska vývoje kurzu koruny tady pochopitelně jsou, ale největší zaměstnavatelé v regionu jsou natolik silní, že v tomto směru neočekáváme žádné výrazné změny.

Jaká motivační nebo jiná opatření k poklesu nezaměstnanosti úřady práce nabízejí?

Kromě finančních příspěvků zaměstnavatelům nabízíme uchazečům například různé formy poradenství, motivační a rekvalifikační kurzy a podobně. K tomu nesmíme opomenout evropský sociální fond, díky kterému se podařilo rozjet řadu projektů, do kterých se již zapojilo více než tři sta uchazečů. Snažíme se tak pomáhat hlavně obtížně zaměstnatelným uchazečům, především lidem, kteří zůstávají v evidenci dlouhodobě. Nejrozšířenější skupinou, která tvoří zhruba třetinu nezaměstnaných, jsou lidé se základním vzděláním, tedy bez kvalifikace. Problémy ale mohou mít i uchazeči s nevyhovující kvalifikací, třeba takový odborně zdatný chemik by tu těžko hledal místo. Do kategorie dlouhodobě nezaměstnaných patří dále občané se zdravotním omezením a lidé nad padesát let.

Po kterých oborech či profesích bývá v rámci rekvalifikací největší poptávka?

V první řadě se snažíme u každého uchazeče vytipovat, o co by měl zájem a co by pro něj bylo nejvhodnější, ale také s ohledem na situaci na trhu práce, ať už jde o výrobní sféru, nebo služby. Obecně se dá ale říct, že největší poptávka je po kurzech zaměřených na základy obsluhy počítačů, na které dnes narazíte už skoro všude, třeba i u pokladny v obchodech. Dále to jsou například svářečské kurzy nebo získání řidičských průkazů skupin C a E.

A o jaké profese mají zaměstnavatelé na Jičínsku největší zájem?

Největší poptávka je po řidičích nákladních vozidel, dále to jsou montážní dělníci a prakticky veškeré strojírenské profese. Na trhu práce jsou hodně žádaní také vyučení kuchaři-číšníci, i když na druhou stranu právě kuchaři a číšníci mají nemalé zastoupení v naší evidenci. Důvodem je třeba problém s dojížděním, protože provozní doba restauračních zařízení bývá velmi specifická.

Zvyšuje se třeba i počet lidí, kteří se rozhodnou pustit se do samostatného podnikání?

Pořádáme i kurz základů podnikání, ale uchazečů, kteří se rozhodnou začít podnikat, není mnoho. V aktuálním kurzu, který skončil minulý týden, jsme měli dvanáct frekventantů.

Velké strojírenské firmy pociťují nedostatek pracovníků do výroby, v řadě regionů už narážejí na jejich nedostatek, který řeší dovozem cizinců. Reaguje na tuto skutečnost i školství?

Pravdou je, že vnímáme určitou disproporci mezi tím, co školy učí, a tím, co zaměstnavatelé potřebují. Tato záležitost je však složitější, protože se musí počítat s určitou časovou prodlevou. Pokud totiž škola začne nabízet určitý učební či maturitní obor, nemá jistotu, že právě její absolventi najdou za pár let uplatnění. Vývoj na trhu práce se může změnit, tudíž je těžké něco dlouhodobě plánovat. Tuto problematiku se ale snaží Královéhradecký kraj lépe podchytit v nově zpracovaném akčním plánu strategie rozvoje lidských zdrojů, jehož součástí bude i dotazníkový průzkum, kterého by se měli zúčastnit všichni zaměstnavatelé. Novinkou bude například bonifikace studentů některých vybraných učilišť, kde učni budou dostávat osobní příspěvek jako finanční zvýhodnění. V praxi to znamená motivaci, aby si vybrali právě konkrétní učební obor a získali tak potřebnou kvalifikaci. Příspěvek bude ovšem podmíněn například prospěchem a řádnou školní docházkou.

Kolik cizinců tady v regionu nyní vůbec pracuje?

V současné době máme oficiálně hlášeno kolem 750 lidí z Evropské unie a dalších asi 220 z jiných zemí. Dohromady tedy do tisíce cizinců, i když ve skutečnosti jich bude o pár set víc. Na Jičínsku je přitom kolem 40 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, takže ten podíl cizinců je v podstatě zanedbatelný. Nicméně trochu jiná situace panuje třeba na Rychnovsku a v jiných okresech východních Čech. Dá se ale předpokládat, že s chystanou změnou zákona o zaměstnanosti bude počet cizinců stoupat. Ostatně to je také smysl novely, aby se takzvanými zelenými kartami usnadnil a urychlil přístup pracovní síly tam, kde je nedostatková, a vykryly se tak mezery, které se nedaří naplnit. Půjde jak o vysoce kvalifikované profese, tak i o nekvalifikované síly, kde bude ten zájem asi největší. Vzhledem ke struktuře zaměstnavatelů i nedostatku pracovníků se obyvatelé na Jičínsku nemusí tohoto přílivu obávat.

Máte signály o případném příchodu větších investorů, nebo se tento trend už zastavil?

Ne vždy investoři uvolňují informace o chystaných projektech, nicméně nyní takové signály nemáme. Nehledě na to, že konkrétně v Jičíně je průmyslová zóna zaplněna a k prodeji zbývá už jen několik drobnějších pozemků. V Hořicích je jedna část komerční zóny také zaplněna a město nyní nabízí tři a půl hektaru pozemků. V Nové Pace se počítá s příchodem menších a zejména lokálních firem a v případě průmyslové zóny v Kopidlně se rovněž hovoří spíše o menších společnostech. S kolísáním počtu pracovních míst na Jičínsku počítáme, ale na statistiku to určitě nebude mít zásadní vliv. (jn)