Jde nám o spravedlnost, říká jubilující Blanka Čílová
10. 10. 2008 Zprávy foto: 1 « zpět
Nová Paka - Jen těžko by člověk hádal věk Blanky Čílové, energické a mimořádně aktivní ženy, která po smrti svého druhého manžela Vratislava převzala před osmi lety předsednictví novopacké pobočky Konfederace politických vězňů. Navzdory všem životním peripetiím, které jí připravil minulý režim v podobě politických procesů a desítek let následných perzekucí, se stále udržuje v dobré kondici a před pár dny oslavila 80. narozeniny.
Oba její muži strávili řadu let v komunistických žalářích a v pracovních lágrech. Jeden z nich dostal nejprve trest smrti, který pak komunistická justice změnila - jako mladistvý byl odsouzen na dvaadvacet let, z toho si odseděl jedenáct a půl roku.
První manžel Blanky Čílové Zdeněk Šolc na následky ozáření z uranových dolů v jáchymovském lágru zemřel v roce 1969. Později se provdala za dalšího z politických vězňů Vratislava Čílu, syna známého novopackého malíře Otakara Číly, jehož celá rodina byla v roce 1949 komunisty zatčena a na řadu let odsouzena do vězení.
Přesto není naplněna záští, spolu s dalšími členy konfederace ale neúnavně usiluje o to, aby politická reprezentace státu minulé křivdy jednoznačně odsoudila a aby padly spravedlivé tresty. Muklové by se rádi dočkali plné společenské, morální i jiné rehabilitace za popravy, mučení, dlouholetý žalář, konfiskace majetku a společenskou a sociální diskriminaci v letech 1948 až 1989.
"Velká část populace si možná říká, že je už zbytečné tyhle věci připomínat. Jenže naše společnost se s minulým režimem ještě nevyrovnala, a dokud se tak nestane, tak to má smysl," vysvětluje Čílová. Muklové tak například navštěvují školy a studentům vysvětlují, co se v této zemi odehrávalo. "Snažíme se uctít památku obětí komunizmu, hlavní je, aby se na zločiny nezapomnělo," konstatuje. Je přesvědčena, že jedině potrestání viníků může zabránit tomu, aby se křivdy a utrpení v budoucnu opakovaly.
Pro bližší pochopení opakovaně zdůrazňuje, že nikdo z konfederace si nepřeje, aby například devadesátiletá Ludmila Brožová-Polednová, někdejší prokurátorka ve vykonstruovaném procesu s Miladou Horákovou, šla do vězení. Ale je podle ní správné, že soud prokázal její vinu na této vraždě a že případ nebyl promlčen. (jn)
Velkou radost měla Blanka Čílová z nálezu schránky s dokumenty o vzniku místní pobočky K 231. Jde o druhý případ v republice, kdy se podařilo objevit desítky let ukryté a dokonale zachovalé písemnosti a fotografie o činnosti organizace, kterou založili bý
