Jičín - Jak co nejrychleji zajistit důstojné zázemí pro působení vysokých škol v Jičíně, to je otázka, která s postupujícím časem stále více trápí místní radnici. V Jičíně probíhá čtvrtým rokem výuka dvou univerzit, počet studentů s každým novým ročníkem narůstá, představitelé města ale přiznávají, že v otázce zajištění odpovídajících prostor se za celou dobu prakticky nepodařilo pokročit. Jako jednu z posledních možností zvažují, že s prosbou o pomoc osloví Evropskou unii přímo v Bruselu.

"Rozvoj vysokoškolských studií v Jičíně postupuje podle plánu, co se týká spolupráce se školami, úrovně výuky i zájmu studentů. Vzdělává se tu řada lidí z Jičína a okolí, kteří by jinak museli dojíždět poměrně daleko a komplikovalo by jim to situaci v zaměstnání nebo v rodině," hodnotí příznivě jednu stránku věci starosta Jičína Martin Puš. Neskrývá ale zklamání, že se doposud nepodařilo ani zajistit peníze na přestavbu bývalé jezuitské koleje pro potřeby univerzitního vzdělávání, ani uvolnit potřebné prostory ve Valdštejnském zámku.

"Musíme si otevřeně přiznat, že projekt jezuitské koleje do současnosti nijak nepokročil, a to z toho důvodu, že neexistuje vhodný dotační titul z Evropské unie. Jičínský finanční úřad doposud také sídlí v budově zámku, takže další prostory, které by se pro výuku vysokých škol daly využít, nabídnout nemůžeme."

Pokud jde zamýšlenou rekonstrukci jezuitské koleje, nechala si radnice v nedávné době zpracovat analýzu, která měla ukázat možnosti, jak záměr financovat. Výsledky ale nejsou zrovna optimistické. "Navázali jsme spolupráci s odbornou firmou, která se na průzkum dotací specializuje, a zjistili jsme, že šance získání peněz na takový projekt nejsou příliš vysoké. Přesto nějaké možnosti existují," naznačil starosta.

Podobně se vyjadřuje i vedoucí městského úřadu Peter Bareš, který se domnívá, že jednou z posledních možností bude oslovit se žádostí o pomoc přímo Brusel a obejít tak všechny dotační tituly. "Zdá se, že budeme muset jít tou nejsložitější cestou a adresovat žádost Evropské unii přímo, protože prostředky vyčleněné pro Českou republiku v dotačních programech není možné k našemu účelu získat," soudí Bareš. Jako nejdostupnější možnost, jak nabídnout vysokým školám více místa, se proto stále jeví jen vystěhování finančního úřadu ze zámku. Ani to však nebude hned. Univerzity tak musejí využívat i například zapůjčené učebny v první základní škole. Postupem času ale studentů přibývá, a nároky na prostor se zvyšují.

Vláda Jičínu sice schválila 45 milionů korun na přestěhování městských úředníků do budovy ARiSu, díky kterému bude moci finanční úřad odejít ze zámku, peníze ale město dostane nejspíš až v závěru roku. Jak dlouho bude trvat, než ke stěhování dojde, se zatím neví. Následně bude ještě nutné provést stavební úpravy. "Zámek byl dříve rekonstruován na kancelářské prostory, proto po odchodu finančního úřadu bude potřeba provést zpětné úpravy, aby mohly být využity pro výuku," upřesnil Bareš.

"Ještě nemáme ani rozhodnutí od ministerstva financí, takže se stěhování oddaluje. Samozřejmě i učebny bude potřeba připravit s nějakým časovým předstihem, takže se stále vyučuje v improvizovaných prostorách. Vysoké školy by si už u nás zasloužily stálé prostředí a dobré zázemí pro pedagogy i studenty," míní starosta Puš, podle kterého není zatím jisté, zda se tyto poměry podaří změnit alespoň částečně do začátku příštího akademického roku. "Pokud bychom mohli nabídnout větší prostory a lepší podmínky, pak si myslím, že bychom za ty čtyři roky měli v Jičíně i denní studium, které nám bylo nabízeno, ale právě z těchto důvodů jej nemůžeme realizovat." (zan)