Žádný z těchto pohádkových příběhů ale nepřekonal ten první o Rumcajsovi. V roce 1984 natočila televize jeho poslední třináctidílný seriál, a připočteme-li k nim cyklus pohádek o Cipískovi, v němž koneckonců Rumcajs také vystupoval, dostaneme se k číslu 52 natočených "rumcajsích" pohádek. Ale to není zdaleka všechno. Po příbězích s Rumcajsem byla velká poptávka i v nakladatelstvích, časopisech a periodickém tisku a vždy vstřícný Václav Čtvrtek se snažil vyhovět všem. I tehdejšímu jičínskému týdeníku Předvoj dodal na přelomu let 1971-72 celkem 36 kusů. Je obtížné sestavit jejich úplný seznam, znamenalo by to prolistovat všechny noviny a časopisy, co v té době vycházely. Jejich prozatímní neúplný seznam čítá přes 180 položek.

Patrně poslední napsal na objednávku televize někdy v červnu 1976. Měla být zařazena do nočního silvestrovského pořadu na přelomu roku. Již z tohoto záměru je zřejmé, že šlo o pohádku pro dospělé. Dobrácký Václav Čtvrtek, ač se mu nelíbilo komerční využívání Rumcajse, k čemuž se nejednou vyjádřil, tentokrát podlehl sám a napsal námět i scénář "Rumcajsí pohádka o vílině šlojířku" na lechtivé téma. V jejím závěru Rumcajs sfoukl z komtesky Leokádie už beztak toho mnoho nezakrývající vílin šlojířek. Tato scénka se skutečně vysílala na Nový rok 1977 v 1:15 hod., a uvážíme-li, že od pohřbu Václava Čtvrtka neuplynuly ještě ani dva měsíce, nejednalo se o nejtaktnější rozloučení s touto mimořádnou osobností. (obr. 7)

JAK VODNÍK ČESÍLKO VYZRÁL NA LOUPEŽNÍKA RUMCAJSE Název této kapitoly je na první pohled matoucí. Jak mohl někdo přechytračit loupežníka Rumcajse, ten přece vždycky nad každým vyhrál. Ano, vyhrál ve všech případech - kromě jednoho. Zmínili jsme se, že v jednom z dílů seriálu "O vodníku Česílkovi" popsal Václav Čtvrtek střet svého hrdiny s loupežníkem, jemuž dal jméno Rumcajs. Jednalo se o závěrečné, třinácté pokračování s názvem "Jak vodník Česílko pustil z hrnce loupežníka" (v televizi se vysílalo s pozměněným názvem "Jak Česílko pustil z kameňáku loupežníka"). Protože ve všech dílech vodník vystupuje jako kladná postava, musel Čtvrtek logicky loupežníku přisoudit úlohu zápornou. Měl tuto scénku ještě v živé paměti, když nedlouho poté začal psát svůj druhý seriál "O loupežníku Rumcajsovi". Nesympatickou postavu náhle přetvořil v sympatickou, aniž by vysvětlil, jak k tomuto veletoči došlo. Blíže si vysvětlíme tento nesoulad v kapitole o původu jména Rumcajs.

Protože při natáčení, jak jsme uvedli, Rumcajs předběhl Česílka, mělo to ve výsledku dopadnout tak, že nejprve by byl představen Rumcajs jako jednoznačně kladná postava a potom v jedné z epizod Česílka jako záporná. No to by asi děti těžko strávily, jak jejich oblíbenec náhle dostává na frak. Ale nedošlo k tomu, vyvinulo se to jinak.

K vysvětlení tohoto zajímavého případu se musíme blíže seznámit s průběhem vzniku této pohádky a porovnat všechny tři její základní fáze, tj. rukopis, scénář a film. Málokdy máme k dispozici všechny. V pozůstalosti Václava Čtvrtka jsou uloženy jeho rukopisy jen torzovitě a ani ve Spisovém archivu České televize se scénáře zdaleka nedochovaly v úplnosti. V tomto případě ale máme štěstí. Rukopis sice chybí, ale Čtvrtek tuto pohádku uveřejnil dne 13. května 1967 v týdeníku Květy. Můžeme tedy všechny verze porovnat.

Čtvrtkova pohádka líčí situaci, kdy se vodník Česílko rozhodl svůj rybník uklidit. Přitom narazil na velký hrnec, který chtěl odstranit. Nedařilo se mu to, a tak nadzvedl pokličku, aby se podíval, co v něm je. Tím vypustil na svobodu duši loupežníka Rumcajse, kterou si tam uložil předchozí vodník. Rumcajs je zde představen jako notorický zloděj, který ukradne, co vidí. Česílko se svou Andulkou museli před ním z rybníka utéci a ubytovali se v malé tůňce. Oba byli nešťastní, co s nimi bude. Tu kolem plula štika a poradila Česílkovi, aby snědl kousek puškvorce, ten mu dodá chytrost. Česílko tak dostal nápad a vydal se zpět za Rumcajsem. Nastražil na něj léčku, když utrousil, že to nic není, ukrást poctivé ryby z poctivé vody. Ale ukrást nepoctivé kalhoty nepoctivému loupežníkovi, to by nedokázal. Rumcajs se holedbal, že to dokáže, a sám sobě kalhoty ukradl. Nyní tam ale stál jenom ve spodkách a uznal, že takhle nemůže mezi poctivé ryby. S utrženou ostudou "vzal to rovnou přes louku do lesa bez cest a sedí tam dodnes na pařezu", končí Čtvrtek své vyprávění. Česílko s Andulkou se tak mohli vrátit zpět do svého rybníka.

Scénáře se v televizi ujal Milan Nápravník a porovnáním obou textů můžeme konstatovat, že se dosti ohleduplně držel Čtvrtkovy předlohy a základní osnovu příběhu dodržel. Lišil se pouze v detailech, které vyplývaly z možností použít efekty, jež animace umožňovala a jež spisovatel neznal. Z větších zásahů lze snad zaznamenat jen vynechání štiky, když nápad s puškvorcem vložil do úst Andulky. Závěr se mu dokonce podařil vygradovat scénou, v níž se všichni - ryby, žáby a Andulka - vysmívají Rumcajsově ostudě. Je přesvědčivější než Čtvrtkova verze.

Mnohem větší překvapení nám ale přichystal uchopením tohoto tématu režisér Alexandr Zapletal ve studiu animovaného filmu. Scénáře se držel pouze okrajově a nafilmoval vlastně svůj vlastní příběh. Nově přidal postavy knížepána se sluhou Frickem, kteří se rozhodli ukrást Česílkovi z rybníka kapra osmikiláče. Odvezli si ho do zámku, kde ho vypustili do kašny. Nezávisle na této scéně Česílko nadzvednutím pokličky hrnce vypustil duši loupežníka a od té doby se mu s Andulkou začaly ztrácet různé věci. Teprve po jisté době zjistil, že za tím vším vězí vypuštěný loupežník. Využil jeho kleptománie a poslal jej do zámku, ať knížepánovi kapra ukradne a přinese ho zpět do rybníka. Loupežník tak vykonal, i když s potížemi. Na kašně byla osazena mříž, takže se ke kaprovi nemohl dostat. Ukradl ho tedy i s kašnou a dotlačil ji až k rybníku, kde byla ryba vysvobozena.

Těžko posoudit, co vedlo tohoto režiséra k rozhodnutí takto svévolně nakládat s Čtvrtkovým námětem. Jednoznačně mu uškodil. Osnova Čtvrtkova příběhu jasně deklaruje výchovný motiv. Krást se nemá, a pokud se někdo tohoto zla dopustí, bude vytrestán. V Zapletalově verzi se sice také krádeže objevují, ale odplata tu chybí. Vyvrcholení příběhu představuje vypuštění kapra zpátky do rybníka. Jedná se opravdu o jiné dílo, s nově přidanými postavami a s jinou hlavní zápletkou. Nabízí se otázka, zda mu vůbec můžeme přiřadit Čtvrtkovo autorství. Pozastavili jsme se déle nad touto kauzou, abychom na konkrétním příkladu ukázali, jak velký vliv mohl mít výrobní proces Čtvrtkových Večerníčků na konečný výsledek. Bylo by zajímavé zjistit, zda k těmto zásahům docházelo i v jiných případech.

Jednu zásluhu tvůrcům tohoto problémového dílu ale musíme přičíst. Dopustili se jí ale asi spíše mimoděk než programově. Ačkoliv ve Čtvrtkově předloze i v Nápravníkově scénáři se výslovně píše o loupežníku Rumcajsovi, v Zapletalově filmu žádné jméno nemá. Karel Höger, jenž se i v tomto seriálu zhostil úlohy vypravěče, mnoho prostoru nedostal. Jenom několika krátkými vstupy předal divákům pár nezbytných informací pro pochopení děje a na pojmenování loupežníka tedy ani nedošlo. Protože Česílkův a Rumcajsův seriál natáčely dva různé kolektivy, které možná o sobě ani nevěděly, je i výtvarné pojetí obou scén značně odlišné. Oba Rumcajsové si nejsou ničím podobní (viz kapitola o výtvarném ztvárnění Rumcajse). Otázka problematické transformace nesympatického Rumcajse v sympatického, kterou Václav Čtvrtek, přiznejme si, poněkud nedomyslel, tím byla vyřešena.

O PŮVODU JMÉNA RUMCAJS Rozebírání vlastních jmen, jež si Václav Čtvrtek vymyslel a použil ve svých pohádkových příbězích, představuje pro literární teoretiky vděčné pole působnosti. Sám autor by se při jejich čtení asi nemálo podivil, jaké analýzy kolem nich mohou vzniknout, neměl o nich tušení. Žádných teorií a zdlouhavých přemýšlení při výběru jmen svých postaviček nikdy nepoužíval. Spolehl se vždy na svou bohatou fantazii, že mu vhodná jména v příhodnou chvíli dodá. Bylo tomu tak i v případě postavy loupežníka Rumcajse. Dříve ale, než si toto jméno rozebereme, přikročme ke krátkému teoretickému rozčlenění jeho vlastních jmen do několika základních kategorií. Karel Čermák

(pokračovat na 5. díl)

Obr. 7: Úhledný, ale velmi špatně čitelný rukopis scénáře poslední pohádky o Rumcajsovi, kterou Václav Čtvrtek napsal několik měsíců před svou smrtí.

Přehled všech dílů

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 1. díl (vyšlo 9. 4. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 2. díl (vyšlo 13. 4. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 3. díl (vyšlo 22. 4. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 4. díl (vyšlo 3. 5. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 5. díl (vyšlo 14. 5. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 6. díl (vyšlo 26. 5. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 7. díl (vyšlo 28. 5. 2021)

Václav Čtvrtek a jeho loupežník Rumcajs, 8. díl (vyšlo 31. 5. 2021)

Foto: archiv Karla Čermáka